2009

Od maličká miluji zvířata! Tak dlouho jsem si přála mít svého koně a psa, ale naši si to nemohli dovolit a ani si nepřáli nějaké zvíře do bytu. I přestože jsem je s tím neustále otravovala, tak se nenechali obměkčit. Později jsem si sice našla práci a bydlení, ale koně jsem si i přesto dovolit nemohla, jelikož je to velice náročný koníček, co se týče finanční stránky. Tak si aspoň občas jedu zajezdit, platím si trenéra, dělá mi to radost, když mohu sedět na koňském hřbetu.
Stále jsem uvažovala o koupě pejska, ale nemohla jsem se rozhodnout, z jakého plemene. Mám ráda velká plemena, tak bylo jedinou jistotou pouze to, že by měl být právě z tohoto typu plemen. Zamlouvali se mi ovčáci, se kterými jsem měla zkušenosti, jelikož moje babička je měla odjakživa.
Jednou jsem tak brouzdala po internetu a zase hledala nějakého toho pejska, až jsem narazila pro mě na neznámá plemena. Byli střední výšky - Border colie a Australský ovčák. Začala jsem se tedy o tyto plemena více zajímat a hledala si co nejvíce informací o nich. Časem jsem se rozhodla pro Australského ovčáka. Neustále jsem na něj myslela. Pak jsem narazila na inzerát, kde byla na prodej dvě poslední třiměsíční trikolorní štěnátka AUO s PP. S kamarádkou jsme se na štěňátka jely podívat. Líbil se mi druhý pejsek, ale první malý Barnabášek ho předběhl a neustále se ke mě lísal :-D Říkala jsem si, že si mě vybral a nebyl důvod se dále rozmýšlet. Přijala jsem ho a udělala moc dobře, protože byl fakt nejoddanější pes! Rodiče si mysleli, že mě do dospělosti láska ke zvířatům a touha po psovi přejde, ale bylo to ještě silnější. Chodíme na různé akce, tréninky, které mě baví stejně jako jeho a bez něj by to prostě nebyl ten správný život. Jsem šťastná, že jsem se rozhodla zrovna pro toto plemeno a našla zrovna JEHO. Je to skvělej pes! :-)

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

2022

Jak čas ubíhal. Přišla jsem o nejvěrnějšího psa. Myslela jsem si, že si pořídím psa, až budu v důchodu, ale důchod byl ještě daleko. Bylo to tři měsíce a stále stejné a hrozné ticho. Potřebovala jsem chlupáče. Byla jsem zvyklá chodit ven a brala psa všude sebou, tak jsem si pořídila dalšího parťáka a to znovu AUO. Jiné plemeno jsem nechtěla. Plán byl opět v barvě tricolor, ale pes by mi připomínal předešlého psa Barnyho, tak jsem vybrala merláčka. S moji sestrou jsme jeli pro štěnátko a jak jsme dorazili na místo, přiběhl malý Trevísek. Běžel za námi a pořád si lehal, abychom ho pomazlili :-D Celou cestu domů byl moc hodný a spinkal. :-)